bětuška

O návštěvě rodiny a začátku semestru

Minulý týden (v sobotu) k nám do Wurzenu po spontánní domluvě přijeli moji rodiče s Bětuškou. Udělalo mi to neskutečnou radost, protože jsem je zase téměř dva měsíce neviděla a kdo ví, kdy se to povede příště. A taky to bylo příjemné završení léta (protože počasí se opravdu povedlo, I když samozřejmě už panuje podzim) a takové vytržení z rutiny před začátkem semestru.  

DEUTSCHE VERSIONENGLISH VERSION

Ten (před)minulý týden pro mě byl překvapivě docela radostný, i když mám pocit, že jsem určitě několikrát trochu vybouchla a mé okolí (rozumějte chudák Pavel) to odneslo. Udělalo mi obrovskou radost, jak jste přijali změnu adresy a jaké hezké komentáře jste mi napsali. Dokonce se ozvalo i pár lidí, o nichž jsem si myslela, že je na blogové scéně už nikdy neuvidím, a to mi taky zvedlo náladu. Konalo se také setkání studentů našeho oboru, kde jsme se měli potkat s lidmi z Prahy, ale bohužel nikdo v ten den nemohl dorazit. Aspoň jsem se tedy viděla se svými spolužačkami a trochu zalitovala, že naše celé studium nejspíš bude online (protože upřímně, je někdo z vás optimista ohledně toho, že příští rok už bude “normální”?).  

Možná někoho napadne otázka, jak je na tom má německá výslovnost. Jak víte, snažím se na ní pracovat. Některé věci se zlepšují – [eː] už mi poměrně jde, [ç] už jsem taky schopna říct docela nenápadně a největší problémy, jak se dalo čekat, mi dělá německé [l], které se tvoří úplně jinak než to české a nemá znít tak temně. Na začátku slova to není z nějakého důvodu tak hrozné, nejhorší jsou ale situace, kdy “l” nastává po samohlásce. Co se týče přídechů u t, p a k, neustále mám strach, že někoho omylem poprskám. Ale když teď stejně většinou komunikuji přes internet, tak si toho moje odcházející webkamera možná ani nevšimne, ne? (Tohle celé sem píšu částečně i pro sebe. Jsem zvědavá, jestli třeba za rok budu moct říct, že jsem se sebou spokojená… no ale znáte to. 😀) 

S tím se vlastně pojí ještě jeden další vtipný scénář, na kterém je krásně patrné, jak vzdálená někdy minulost může být. Začal nám semestr a já jsem hned v pondělí ráno měla italštinu B1. Byl to celé trochu bláznivý nápad, ale řekla jsem si, že zkrátka musím nějak pokročit a kdy, když ne teď. A A2 kurz už volný nebyl. Samozřejmě jsem na první hodině zjistila, že vůbec nic neumím, nejsem schopna říct větu a ostatní jsou někde úplně jinde než já (dobře, naštěstí jsem pak našla pár duší, které se zdály podobně ztracené, ale zároveň podobně motivované). Bylo mi jasné, že se musím začít nějak učit slovíčka a gramatiku, kterou už bych dávno měla umět (a možná jsem ji kdysi i vážně uměla). Popravdě mě až zaskočilo, jak moc to “bolelo”. Jak náročné bylo se soustředit, přijmout ten fakt, že některým věcem nerozumím a musím je nejdřív pochopit, nebo si musím všechno přeložit nebo si musím tu nahrávku pustit ještě několikrát, jestli z ní chci vyextrahovat nějaký smysl. A pak jsem si stěžovala Pavlovi, že to nejspíš nezvládnu a že už asi nejsem schopná se učit a že už jsem na to moc stará a nechápu, jak jsem se kdysi mohla naučit německy (a taky jsem se ho zeptala, jestli mě bude mít rád, i když nezvládnu zkoušku z italštiny, což uznávám, že je opravdu směšné. 😀) On na to odpověděl: “A jsi si jistá, že jsi neměla i s němčinou úplně stejný pocit?” To už mi cukaly koutky úst, měl samozřejmě pravdu. Vždycky na začátku čehokoliv cítím velkou beznaděj a mám pocit, že to nikdy nemůžu zvládnout. Ale němčina je krásný důkaz toho, že to nějak jde. Stačí mi porovnání s minulým semestrem, kdy jsem na začátku měla hrůzu z toho, že budu muset promluvit. Teď ani nemám pocit, že mluvím cizím jazykem nebo že se musím nějak přemáhat. I když samozřejmě, vždycky to může být lepší.  

Každopádně vám všem přeji co nejhezčí konec října a začátek listopadu, hodně optimismu a víry v sebe sama!  

33 thoughts on “O návštěvě rodiny a začátku semestru

  1. To je skvělý, že za tebou rodina mohla přijet. Já doufám, že se někdo po Vánocích taky ukáže, ale k nám je to samozřejmě ještě trochu dál, tudíž složitější se dostat. Vidím, že máte taky pěkný podzim. Já na ty jazyky už trochu rezignuju, ale snad se budu pořád zlepšovat v angličtině. Němčinu se teď začla učit Tina v první třídě základky, tak snad jim tu školu nezavřou. 🙂

    1. Děkuju 🙂 Právě že být o kus dál, tak už by asi taky nejeli, protože když můžou na jeden den, tak je to takové stresující… Je to divná doba teď. A jak komunikuješ v Lucembursku? Anglicky? Mě lucemburština děsně fascinuje. 😀

  2. To je prima, že vám vyšla návštěva a ještě v takovém krásném počasí. V jarním nouzovém stavu jsem neviděla maminku dva měsíce, internet nemá a tak jsme si musely vystačit s telefonem. I tak se mi stýskalo.
    Italština? Ty jsi řízek! Ať se ti daří! 🙂

    1. O řízkách moc nemluv, takhle v čase oběda (kdy ale musím sedět na přednášce) je to docela nebezpečné! 😀
      Snad teď už ta odloučení nebudou taková… náročná. Měj se hezky. 🙂

  3. Návštěva se vydařila! Vycházky byly určitě prima, jsou to moc krásné fotky, líbí se mi ty s rozhazováním listí. Ale nepodařilo se mi je rozkliknout, což může být i mým počítačem, on je nějakej zmrzačenej už asi od výroby, protože zas tak starej není, aby mi dělal takový psí kusy.
    S učením cizích jazyků to není až tak jednoduché. Mnohé se můžeš naučit, navíc, ty máš asi pro jazyky talent, ale pokud tou řečí aktivně nemluvíš, to, co ses naučila, se vytrácí. Nicméně, pokud se na to cítíš, myslím učit se italštinu, tak se do toho obuj, protože ještě máš schopnosti vstřebat učivo a bude se ti líp pamatovat.
    Stran toho, jestli bude příští rok normální výuka, tak bohužel tipuji, že ne. Je to blbá doba, opravdu.

    1. Jojo, taky si nedělám moc velké naděje, že to bude normální. I proto jsem ráda, že kdyžtak nemusím v Praze bydlet na koleji, ale že budu moct bydlet doma nebo případně zase s přítelem. Ti lidé, co teď jsou zavření v zahraničí na koleji, jsou teď fakt chudáci… Ještě když jim vypadne internet a nemůžou se účastnit online výuky…
      A jde to, když klikneš na fotku a dáš otevřít v novém okně? Achjo. 😀

  4. Ty jo, jsi fakt dobrá, že se chceš učit ještě další jazyk! Já kromě angličtiny asi nebudu žádný jiný umět, jsem moc líná :D. Už na sš, kdy jsem se učila španělštinu, mi hrozně vadilo, že v aj mluvím plynule, ale v tom druhém jazyce zatím nedokážu dát dohromady větu. Na vš jsem taky pak šla na španělštinu B1 a hned jsem z první hodiny utekla s tím, že ničemu nerozumím :D.

    1. Hele někdy si říkám, že jsem spíš blázen. Mám pocit, že pořádně ještě neumím ani německy nebo anglicky. Ale jedna kamarádka mi řekla, že to si stejně budu myslet celý život, takže nemá cenu čekat na to, až v něčem budu perfektní, abych mohla dělat něco jiného. 😀 Ale zatím jsem tedy neutekla především proto, že jsem už investovala do učebnice. 😀

  5. Tvůj blog jsem milovala i předtím, ale musím přiznat, že nový kabátek a jméno mu fakt sluší!

    A valím oči, že ses takhle pustila do italštiny. Já už se snad věky chystám na španělštinu.

    1. Děkuju ^^ No bylo to takové trochu impulzivní, prostě jsem už cítila, že když teď něco neudělám, tak ty základy, které jsem se naučila dávno, dočista zapomenu. 😀 Držím ti palce a moc díky! 🙂

  6. Němčna je krásný jazyk, ale pro mě horzně těžký, takže obdivuji, že ses do toho pustila.
    Online výuka už mi přestala vadit. Dřív mě na tom nejvíc štvala zmatkovitost profesorů, ale ti už se nejspíš uklidnili, takže vše nyní probíhá lépe než obvykle. Už se do školních lavic vrátita ni nechci. 😀

    1. No jo, čím víc času s němčinou trávím, tím větší mám pocit, že je to těžší, než jsem si na začátku myslela. 😀 Takže souhlasím. 😀
      Jo, u nás moc zmatek nebyl ani na jaře, občas nějaké problémy s platformami, ale tak to je normální. Taky si nějak ten návrat nedokážu představit, i když bych samozřejmě byla ráda. 😀

  7. To je prima, že za tebou přijela rodina a věřím, že jste si to spolu užili. Moc hezké fotky. 🙂
    Jinak já se učím jako druhý jazyk ruštinu a měla jsem stejný pocit, že to nemůžu zvládnout, ale jde mi to. I tak je těžké učit se nový jazyk. 🙂

    1. To jsem ráda, že ti to jde, a doufám, že tě další studium bude bavit. 🙂 Ruština mě taky láká, respektive slovanské jazyky jako takové, ale uvidím, kdy se k ní dostanu. 🙂
      Díky za komentář!

  8. It’s great that you were able to see your loved ones – and what a beautiful autumn 😍
    I keep my fingers crossed for your learning 😘
    I sincerely hope that the next year will be quite normal 😁
    best regards

  9. Jé, to jsem ráda, že jste se po dlouhé době viděli! Kdoví, kdy to zas půjde :/ Já doufám, že co nejdřív 🙂 Krásné fotky!

  10. Krásné fotky!
    A bohužel, optimismus jsem již ztratila, myslím si, že další rok se ponese ve velmi podobném duchu jako tento rok. Když ne, alespoň budu příjemně překvapená 😀 Ale přes to, nebo možná právě proto, jsme o víkendu s přítelem koupili letenky domů a snad se tam dostaneme…
    A jinak to mám stejně, když s nečím začínám, těžko se mi věří, že to dokážu ale on začátek je vlastně vždy u všeho nejtěžší. Máš velký obdiv za další jazyk, já sama stále pracuji na angličtině a v poslední době mi přijde, že se to výrazně zlepšuje, ale mám pocit, že dokud aj neumím perfektně, neměla bych se do dalšího jazyka pouštět… Chtěla bych hrozně umět německy, ale bohužel němčina pro mě byla vždy peklo… ale kdo ví, třeba to jednou zkusím 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *