Můj knižní rok 2019

Ani letos jsem nechtěla vynechávat tento shrnující článek, v němž se pokusím utřídit si myšlenky a třeba vám doporučit nějaké knížky, které mě letos zaujaly, dojaly nebo ve mně vyvolaly jiné silné emoce. Otázky jsem převzala z loňského článku. Budu ráda, když se o své dojmy z roku 2019 (a klidně nejen z té knižní stránky) podělíte v komentáři. 🙂
Mimochodem, fotil mě Modrý a docela se nám to osvědčilo. Takže možná mě bude fotit častěji, je to legrace. ♥

 Přečetla jsem…102 knih, přibližně 34 000 stránek

Nejkratší a nejdelší přečtená kniha
Bertík a já dočítáme Švejka
Bubny podzimu na letních cestách

Letos jsem nečetla žádnou ultra krátkou či dlouhou knihu, většinou jsem se pohybovala v délce 300-500 stran. Přesto ale i nejdelší, i nejkratší kniha svým počtem stran docela vyčuhují. Nejkratším titulem se stala dětská knížečka Benjamin Blümchen bei der Feuerwehr, která má 31 stran a přečetla jsem ji v létě během brigády v McDonald’s (přímo tam, trochu jsem se ulejvala, dalo by se říct). Druhou nejkratší knihou je šedesátistránková e-book o tom, jak správně psát seminární práci (Roter Faden: Hausarbeit).

K nejdelším knihám řadím Bubny podzimu, kde se příběh rozkládá na 1176 stranách, což bylo fakt hodně a spíš mu to škodilo, než prospívalo. Také audiokniha Bouře mečů (u níž Goodreads říká, že má 1177 stran) byla hodně dlouhá, poslouchala jsem ji celé léto. Mezi další bichle, které jsem tenhle rok zvládla, patří Osudy dobrého vojáka Švejka (byť v reálu to jsou to dvě publikace) a Bratři Karamazovi, obojí mající přes 800 stran.
 Nejlepší z přečtených knih
Tiché roky
Podepsaná Slepá mapa ♥

Nemyslím si, že je to tím, že bych četla hodně titulů a že by mi splývaly (to se vlastně moc neděje), spíš prostě tenhle rok utekl strašně rychle a já už nejsem schopna znovu prožít všechny pocity, které jsem z knih měla. Spoustu z těch, které se mi hodně líbily, si nejspíš beztak znovu nepřečtu a moc se ve mně neotiskly. Ale opravdu nadšená jsem byla z knih Aleny Mornštajnové, tedy z Tichých roků a Slepé mapy. Pořád si říkám, že o Mornštajnové a její tvorbě MUSÍM napsat článek, ale zatím jsem se k tomu nedostala a mám takový pocit, že si knihy budu před skutečným napsáním muset přečíst znovu, ale už se na to těším. Opravdu úžasné byly také dvě knihy, které jsem četla v němčině – Schachnovelle od Stefana Zweiga a Die Mitte der Welt od Andrease Steinhöfela. Zatímco v Schachnovelle se rozehrává (kromě šachové partie) úvaha o tom, jestli člověk dokáže přežít bez podnětů v naprosté izolaci a samotě, nebo jestli se zblázní. Případně co s ním udělá, když v takové situaci získá učebnici o hře v šach. A co se týče “Středu světa”, tam se prolínají osudy různým způsobem vykořeněných lidí hledajících sebe sama, střetávajících se se světem a přijímajících ten svůj. Snad teprve druhá kniha v mém čtenářském životě, v níž byl vypravěč gay, mimochodem. A možná by se mi nelíbila tolik nebýt autorovy závěrečné poznámky.

Dvě letošní perly ^^

Nejslabší z přečtených knih

Hned na začátku roku jsem se pustila do publikace Vyhrajte boj o štíhlé tělo od Jillian Michaels, kterou měla doma sestra. Tehdy jsem cvičila podle jejích videí (velice záhy to skončilo, protože byla odstraněna z Youtube) a říkala jsem si, proč ne. Bohužel mě to, jako vždycky takovéhle knihy, nenadchlo a spíš zklamalo. Jillian je možná docela dobrá ve cvičení a udílení rad, ale měla by zůstat u videí, případně nějakého internetového poradenství.
PS: A ne, nedávám sem tuto knihu proto, že jsem sice zhubla, ale boj o štíhlé tělo nevyhrála, protože jsem od začátku léta začala vše zajídat stresem a už jsem zase skoro tam, kde jsem začínala). 

Pozitivní knižní překvapení
John Boyne a jeho tři příběhy
Zlodějka knih na cestách

Snažila jsem se číst co nejvíc knih, které jsem už dlouho odkládala – a musím s potěšením oznámit, že většina z nich se mi líbila. Mezi pozitivní knižní překvapení řadím knihy Johna Boyna – Stay Where You Are And Then Leave a The Boy At The Top Of The Mountain, které se dívají na války z pohledu malých chlapců, které tomu ne vždycky rozumí, ale přesto se musí zapojit do dění. Zasáhla mě také Die Bücherdiebin, neboli Zlodějka knih. Tu jsem si sice koupila už v roce 2014 na Maltě (v angličtině), ale doposud jsem se k ní nedostala. A pak mi v létě půjčila kamarádka pár knížek v němčině, mezi nimi právě i tuhle slavnou knížku, o níž jsem věděla jen to, že ji vypráví smrtka. A teda, ti z vás, kdo četli, určitě mi dají za pravdu, že je to neobvyklá knížka, kterou si prostě člověk musí přečíst.

Negativní knižní překvapení
Tady musím znovu zmínit Bubny podzimu, o nichž jsem se ostatně rozepisovala v recenzi v létě. Asi to nebyl vyloženě propadák, ale takhle dlouhý ten příběh být nemusel. Asi jsem už od předchozího dílu trochu tušila, že další pokračování budou psychicky náročná, ale vážně jsem po dočtení byla trochu zklamaná. Nicméně asi dám sérii ještě šanci a někdy si další díly přečtu, uvidíme.
Nicméně dost negativně mě překvapila kniha (v audio verzi) Pražské jaro od Simona Mawera. Fakt jsem od ní měla velká očekávání, všichni ji chválili a zbožňovali… Jenže (a nechci, aby to znělo nějak moc snobsky) asi jsem toho o pražském jaru přečetla už tolik, že nejsem schopna tu beletrii tak ocenit. A navíc mě všechny ženské postavy neskutečně štvaly a ty mužské vlastně taky, protože si s těmi ženskými neuměly poradit. Ale nepovažuji to za propadák, to vůbec ne, líbilo se mi to, jen jsem z toho vůbec nebyla tak unesená, jak jsem doufala.

Opět Bubny podzimu… byl to dlouhý podzim
Mé knižní doporučení za rok 2019
Jako takhle: Mohla bych vám doporučit všechny knížky, které jsem ohodnotila pěti nebo čtyřmi hvězdičkami (což, díky bohu, byla většina), ale to bychom tu byli do zítra. Pokud chcete načerpat optimismus, sáhněte po Šťastné knize Báry Šťastné. Pokud rovněž věříte, že nakladatelství Host je sázka na jistotu, sáhněte po Hájíčkovi (Selský baroko, Rybí krev) nebo Mornštajnové. Chcete-li dát šanci nějakému novému autorovi na scéně, zkuste Vypůjčenou minulost od Nadi Pischové. Také Ulička tisíce květů stojí za přečtení, dozvíte se toho spoustu o světě, o němž toho nejspíš moc nevíte, a navíc si uvědomíte, že druhá světová se opravdu odehrávala v celém světě a zasáhla úplně všechny, i když každého jinak. A Panský dům od Anne Jacobs vám mohu doporučit dokonce i v audioknižní verzi.
Šťastná kniha a šťastné chvilky s rodinou
Nově objevené série
Možná jsem trochu nudná, ale zřejmě už mě na rozečítání nových sérií tolik neužije. Což neznamená, že se do nějakých nepustím v příštím roce. Mezi nově objevené série mohu počítat Panský dům, což už jsem zmiňovala výše. Teď si nejsem jistá, jestli má série dva nebo tři díly, nicméně mi to přijde tak akorát a vlastně si myslím, že je reálné, že se k nim dostanu, protože knížka se mi vážně líbila. Ačkoliv jsem to neměla v plánu, dostala jsem se k sérii Bratrstvo od Johna Flanagana, která volně navazuje na Hraničářova učně. Čas od času si Flanagana ráda dopřeji, a tak nepochybuji, že si ve správný čas přečtu i zbývající díly (mám za sebou Vyděděnce a Nájezdníky).
Jinak jsem nejenže neobjevovala nové, ale ani moc nedočítala nějaké rozečtené série. Samozřejmě jsem si našla čas na Harryho Pottera, Hraničářova učně (toho jsem vlastně dočetla) a na Píseň ledu a ohně, z níž jsem doposlouchala zbývající audioknihy (Bouře mečů, Hostina pro vrány, Tanec s draky).
Nově objevení autoři
Můj nový oblíbený autor
Hromady knih ♥

Jasně že jsem četla spoustu autorů, od nichž jsem předtím nic nečetla nebo o nich ani neslyšela. Tuhle otázku ale vnímám spíš jako “autoři, které budu ještě někdy číst”. A sem rozhodně řadím (z výše doposud nezmíněných) Andyho Weira. Přečetla jsem obě jeho knihy, nejprve Artemis, protože jsem nechtěla, aby The Martian nasadil příliš vysokou laťku. Svým způsobem se mi ale obě knihy líbily stejně a jsem ráda, že jsem si na ně letos konečně našla čas.

Další zajímavou autorkou je Barbora Šťastná, od níž jsem tedy zatím přečetla jen jednu knihu, rozhodně ale ne poslední. Ta ženská fakt umí psát, s humorem, ne příliš hloupě a tak nějak se vám trefí do nálady.
Nejkrásnější knižní objev
Tak jako loni, i letos jsem trochu na rozpacích, jak tuhle otázku chápat a co pod ni zařadit. Vizuálně krásných knížek (s ilustracemi nebo tak) jsem vlastně moc nečetla. Ale myslím, že opravdu krásnou (a pořádně fyzicky těžkou) publikací byla World History, populárně naučný příběh lidských dějin od začátku až do konce. Tolik fotek, tolik informací, křídový papír a barevné označování dějinných etap – co je víc?
Knihy, které si určitě přečtu znovu
Trocha práv, snídaně a kytka z Lidlu
HP 3 a růže

Myslím, že jednou neodolám a v originále se pustím do Obrazu Doriana Graye. A v papírové podobě do Hovorů s TGM, protože ač byla audiokniha hezká, Čapek se lépe čte než poslouchá. Také bych si měla pořídit Šťastnou knihu, abych po ní mohla sáhnout v časech nejistoty, a věřím, že si jednoho dne přečtu i tu Zlodějku knih v angličtině.

Nejhezčí knižní obálka
I letos nejvíc vedou dvě obálky knih Harryho Pottera, ilustrované Jonnym Duddleym. Na začátku roku jsme s Modrým dočetli Harry Potter and the Half-Blood Prince a teď ke konci Harry Potter and the Deathly Hallows. Popravdě jsem strašně smutná, že už je konec a že už nemáme žádné další dily, na druhou stranu, jsme dobří, že jsme to společně dokázali přečíst. Doufám, že si najdeme i jiné knížky. ^^
Norské dřevo jako audiokniha v němčině, skvost! A záložka, kterou mi kdysi dáávno vyrobila Annika
Kniha, kterou jsem nedokázala odložit
Rybí krev od Jiřího Hájíčka, ale to hlavně kvůli maturitě. Popíšu vám situaci: Z češtiny jsem maturovala v úterý. V neděli večer jsme se se sestrou navzájem tak jako přezkušovaly a já zjistila, že už vůbec netuším, jak se jmenují postavy z téhle knihy nebo jak to dopadne, prostě čtyři roky se na mé paměti podepsaly. Tak jsem zběsile četla tři sta stránek, sice čtivých, ale sakra, byla jsem tak unavená a ve stresu, že mi to vůbec nešlo a přesto jsem ji nedokázala odložit. Dočítala jsem ji ještě v úterý ráno před zkouškou – a nakonec jsem si stejně vytáhla Máj. Nicméně mi ten maraton asi tak moc nevadil.
Kniha, o které jsem pořád mluvila
Učebnice
Potter stuff

Do jisté míry jsem neustále zmiňovala publikaci Einführung in die Rechtswissenschaft, čili Úvod do práv, kterou jsem se rozhodla koupit si, abych se.. překvapivě… trochu uvedla do právní vědy, kterou jsem se pak rozhodla studovat (jestli vydržím a neuteču na překladatelství, toť otázka, kterou si v následujících týdnech budu muset zodpovědět). Četla jsem to totiž strašně dlouho – vlastně asi půl roku. Zpočátku to bylo hodně náročné a každá stránka mi zabrala čtvrt hodiny, ke konci už jsem takové problémy neměla a za čtvrt hodiny jsem přečetla třeba i čtyři nebo pět stránek.

Knižní čísla
Knihy v češtině: 80
Knihy v němčině: 13
Knihy v angličtině: 9
Knihy v italštině: 0
Audioknihy: 20
Knižní přírůstky: méně než 30 (pokud nepočítáme učebnice a zákoníky)
E-knihy: 1
Knihy, jimž jsem udělila 5 hvězdiček: 38
Knihy, jimž jsem udělila 4 hvězdičky: 41
Knihy, jimž jsem udělila 3 hvězdičky: 22
Knihy, jimž jsem udělila 2 hvězdičky: 1
Knihy, jimž jsem udělila 1 hvězdičku: 0
(Řekla jsem si, že chci letos přečíst aspoň 10 knih v angličtině a 10 v němčině. No, když to dám dohromady, tak se to taky nějak povedlo, byť jak říkám, nesmím na tu angličtinu tak kašlat.)

Přírůstky v němčině
Knižní cíle do roku 2020
Nejprve krátká pochvala ke mně samotné: Loni jsem sem napsala, že si chci přečíst Marťana a Bubny podzimu a obě knížky jsem přečetla, hurá!
Cíle mám na příští rok prosté: Číst jak to půjde a snažit se minimalizovat čtecí krize a nechodit jim naproti. Nebát se sáhnout po knize, do níž se mi chce, i když mám rozečtenou nějakou méně čtivou. Zredukovat počet nepřečtených knih v mé knihovně/knihovnách (aktuální počet: 136 knih). Splnit výzvu na Databázi knih a samozřejmě na Goodreads, byť jsem se ještě nerozhodla, jaké číslo si tam nastavím. Chci číst hodně v němčině, ale nezanedbávat ani angličtinu, aby se mi nezhoršovala slovní zásoba (ehm, nejspíš už se stejně stalo). A pokusím se přečíst první díl HP v italštině, když už ho mám doma.
A na závěr mi dovolte ještě pár knižních fotek z průběhu roku jako ohlédnutí a vzpomínání na chvilky s knížkou. 🙂 Všechny fotky v článku samozřejmě můžete zvětšit kliknutím na ně.

 (Vegetariánka a zázvorový čaj s medem, Hvězdy nad Berlínem, hrášek k svačině a čekání v Praze na Pankráci, začátek Dekameronu a makronky od B. ♥)
 (Obraz Doriana Graye a zpracovávání otázek na literaturu)
 (Alkoholy a Pásmo od Apollinaira, Seifert a poetismus a Slepá mapa při čekání na otevření optiky na náměstí Republiky)
 (knihovnička u nás doma ♥)

 (dvakrát Die Mitte der Welt, jednou s kávou, jednou s čajem, a mezi tím zas Bubny podzimu)

 Knížka o Fake news, prý nejlepší
 (Einführung in die Rechtswissenschaft a cesta přecpaným vlakem na Letnou na demonstraci, Marťan a zase káva)
 Hraničářův učeň, o němž jsem ostatně napsala článek, a Buddenbrookovi, které jsem teprve teď o Vánoce rozečetla, ale nemám teď moc čas a chuť číst, takže mi ještě na nějakou tu cestu vlakem vydrží :))
 (Trestní zákoník a další povinnosti a dočítání Harry Potter and the Deathly Hallows)
 
Co jste letos přečetli vy? Četli jste nějakou ze zmíněných knih? Které knihy vás překvapily, které zklamaly? Rozečetli jste nějaké nové série, případně dočetli nějaké staré? Kolik knížek jste si pořídili? (A kolik knihoven? :D) Kde čtete nejčastěji? A jaké máte plány na příští rok? Co čtenářské výzvy počty přečtených knih a tak? 

28 thoughts on “Můj knižní rok 2019

  1. Ahoj:-)Moc pěkný článek, i z hlediska češtiny:-) Já jsem toho přečetla o něco více než ty, jelikož mám průměr 13 knih za měsíc, ale někdy ho o dost překročím. A prosinec ještě neskončil, tak to bych mohla ještě přečíst třeba čtyři kousky:-) Pokračuji ve všech sériích, které jsem měla rozečtené, nově jsem přidala knihy Chrise Cartera a přečetla jsem celou trilogii z ostrova Lewis od Petera Maye. V němčině mám rozečteného Gatsbyho. Pořídila jsem si neskutečné množství knih, ani se mi to nechce počítat, třeba 80 není vůbec nadhodnocené číslo. Z toho, co jsi tu četla ty, jsem zvládla taky např. Andyho Weira. Na více knižních článků se můžeš mrknout ke mně na blog ciculka.cz. Krásný večer, Hanka z ciculka.cz

  2. Ahoj, moc děkuji za milý komentář! :)Ty jo, tolik knih za měsíc jsem přečetla jen před maturitou, když tam byla spousta divadelních her. 😀 Ale je pravda, že jsem v druhé polovině roku měla dost krizí a ne vždycky jsem ve volném čase sáhla po knize, tak možná to bylo i tím. 🙂 Jsem ráda, že se v našich čtenářských seznamech nějaké tituly shodují. 🙂 Držím palce s Gatsbym v němčině ♥ a s dalšími knížkami, ať se ti všechny líbí!

  3. Moc pěkný výkon! Obdivuji tě hlavně za čtení v němčině, k tomu já se vždycky dokopávám těžko. Letos jsem se teda celkově těžko dokopávala i ke čtení v češtině, přijde mi, že bylo opravdu hodně málo času. I tak jsem si ale splnila výzvu na počet přečtených knih. Chtěla jsem jich zvládnout 60 a vypadá to, že jich nakonec bude 62, s čímž jsem spokojená :). Shrnující článek teprve chystám, ale stejně jako ty jsem letos většinou hodnotila 4 nebo 5 hvězdičkami. Ze sérií jsem rozečetla Nikdyuš a na ten se teda těším, jak bude pokračovat :)Líbí se mi tvoje předsevzetí o minimalizování čtecích krizí a to nebát se šáhnout po jiné knize, když ti ta rozečtená prostě v tu chvíli nesedí. Toho se asi budu držet i já, protože letos se mi to stalo několikrát…Měj se zatím krásně a jsem moc zvědavá, jak se nakonec rozhodneš ohledně oboru studia 🙂 Těším se na další články! 🙂

  4. Mám moc ráda shnující knižní články 🙂 Zlodějka knih je jedna z mých oblíbených! Přečetla jsem okolo 64 knih, přesně nevím (ty jo, kde na to bereš čas?). Několik z těch, které zmiňuješ jsem letos zvládla taky. Jinak čtenářské výzvy nedžím, nebaví mě to.Teri Glintwww.glitershard.cz

  5. Teda, tenhle rok si se opravdu neflákala, jak v reálném životě, tak tom literárním. Neuvěřitelně tě obdivuji za čtení v cizích jazycích (obzvláště v němčině teda). Já mám v angličtině hodně knih, ale vždycky je tak nějak odsunu na druhou kolej, že na ně někdy přijde čas a pak na ně zapomenu. Jsem ráda, že si se dostala k Bratrstvu, jako oddechovka jednou za čas je to vlastně příjemné čtení. Od Mornštajnové jsem zatím četla jen Hanu, která byla naprosto skvostná, na Tiché roky se chystám hned, jak mi je švagrová půjčí :D.Přeji, ať je i další rok alespoň tak úspěšný, jako ten letošní.

  6. Žasnem! 😍 Prečítať toľko kníh za rok, páni moji! Ja asi nestihnem ani svoju výzvu 30 kníh…joj. Ale tento rok som splnila svoj najväčší rest – konečne som totiž prečítala HP sériu! 😍 Už chápem, prečo ju všetci tak milujú…ja som bola na nej závislá, doslova!😄 Inak som nečítala žiadnu zo spomínaných kníh v tvojom článku…ale 102 kníh?! Úžasné!Ja som síce prečítala len 25 kníh, no za to som ich nakúpila dosť na to, aby som potrebovala dve nové poličky na stenu 😅…Som zvedavá, aký bude môj rok 2020 ohľadom kníh – hádam úspešnejší ako tento!Prajem ti krásny rok 2020 a opäť tak bohatý na knihy, ale aj na dni plné radosti 😊. Nech sa darí!P.S.: Všetky fotky sú nádherné!❤

  7. Jak to, že se k tomu těžko dokopáváš? Já myslela, že máš němčinu ráda. 😀 Ale chápu, i pro mě je to většinou o dost náročnější než čeština a pak prostě víc prokrastinuji, než čtu. Myslím, že se vším tím chaosem, výletěním, stěhováním a nevím čím vším ještě, je 62 strašně hezké číslo. A já k té stovce nakonec stejně došla hlavně díky audioknihám. 🙂 Díky za podporu a přeji hodně zdraví a radosti v novém roce! 🙂

  8. Je to vážně působivá knížka. :)Hele, jak říkám, nejvíc jsem četla před maturitou a hodně krátké klasiky a teď ke konci roku jsem poslouchala audioknihy. Jinak by toho taky nebylo tolik. :)Díky za komentář! 🙂

  9. No, upřímně, chvilku toho flákání bych asi měla mít čas od času povinně, aby mi z toho nehrabalo. Ale teď už týden vánocuji doma a je to vážně fajn, takže do Nového roku snad vstoupím plna sil a energie. 😀 Jo, s anglickými knihami to mám bohužel podobně. 😀 Doufám, že se ti Tiché roky budou líbit tak jako mně. 🙂 A přeji ti totéž a děkuji za veškerou blogovou přízeň! ♥

  10. Jů, tak to je super, že se ti podařilo HP dočíst, gratuluji! ♥ A jsem moc šťastná, že si série získala dalšího věrného čtenáře a příznivce. Vždycky mě trochu děsí, že to HP bláznovství jednoho dne pomine a vzpomínat na to už budou jen mileniálové. :DDoufám, že se ti v příštím roce do rukou dostane hodně knih, hlavní ale je, aby se ti líbily! 🙂 Moc děkuji za komentář a měj se krásně! ♥

  11. Jde asi hlavně o ten čas. Přeci jen v té češtině se čte rychleji, zatímco u němčiny musím víc přemýšlet a je to náročnější nejen časově :D. Vzhledem k tomu, kolik mám aktivit, se mi nechce ten čas \”ztrácet\”. Je to holt o prioritách, jak ten čas strávit, a momentálně pro mě němčina není prioritou. Každý rok si říkám, že konečně přečtu Vánoční koledu v NJ, kterou mám koupenou už asi 15 let, a furt nic 😀 Tak snad bude rok 2020 ten zlomový!

  12. Já přečetla asi 113 knih. Příští rok (teda vlastně už letos) si opět nebudu dávat žádné číslo. Myslím, že kolem stovky to jako vždy bude, ale chci spíš číst míň. Nebo jako… Víc žít. Neřešit, že jsem za týden nepřečetla ani stránku, protože jsem přece byla s kamarády a to je nejvíc.

  13. Jako s tím rozhodně souhlasím, ani pro mě není čtení v němčině úplně odpočinková záležitost, ale zase jinak se to asi naučit nezvládnu. 🙂 Držím palce! 😀

  14. Rozhodně souhlasím, že čas strávený s přáteli nebo blízkými je lepší než dvacet přečtených knížek – rozhodně jsem to poznala teď v létě a na podzim, kdy jsem osamělá byla dost často a naopak chvilky s rodinou a kamarády byly vzácné. :)Měj se krásně a užívej! ♥

  15. Velmi dlouhý článek (to nemíním jako kritiku, spíš, že budu psát komenty na etapy 😀 )- takže k samému téměř začátku, kde byla zmínka, jestli člověk v úplné izolaci a samotě může zbláznit. Myslím, že časem fakt může takhle odloučenému člověku začít kapat na karbit, když to řeknu takhle ležérně. Vlastně i Robinson Crusoe ve svém osamění na ostrově pročítal Bibli a promlouval s Bohem, obrazně řečeno. A když získal Pátka, byl z něj nejšťastnější člověk na světě. Filmovej Robinson ve versi s Hankem, si vytvořil fiktivní hlavu z míče. Taky ho pak obrečel, když hlavu ztratil, jako skutečnou lidskou bytost. Edmond Dantes div nezcvoknul do chvíle, než nalezl abbého Pariu. Který kupodivu ve svém osamění nezblbnul, protože měl vytyčený cíl – dostat se na svobodu a vykopat ten poklad. Ale za šílence byl obecně považován ostatním personálem. – Zkrátka, dostat se do izolace může fakt přivodit dost zoufalej stav mysli.K videonávodům, jak zeštíhlet – jestli můžu, dám radu. Pokuk na youtube objevíš video, které tě opravdu zaujme, ke kterému se míníš vracet nebo časem vrátit, neukládej si je do oblíbených, ale rovnou si je stáhni na počítač. To je jediná jistota, jak je můžeš zachovat. Vlastní zkušenost, spoustu videí jsem si zalinkovala do odkazů, a polovina z nich byla po čase vymazaná. Co mám v počítači, už mi nikdo nesmaže (do chvíle, pokud se nezesype celej počítač, pravda) 🙂 – Měla jsem kazetu cvičení podle Claudie Schiffer, docela dobré cvíčko. Ale taky jsem nevydržela 🙂 Ke knihám, které jsi četla – naprostou většinu z nich neznám. Snad jen Harryho Pottera, ale pouze v češtině (i když český překlad pana Medka je vymazlený). Jseš dobrá, že už dáváš knihy i v originále.Ještě Hry o trůny, ty jsem četla – i viděla – ale jako audioknihu si je nedovedu vůbec představit. Proposlouchat se až do konce musí být na hodně dlouho, protože očima text přelítneš daleko rychleji, než když jej posloucháš. A i to čtení dá dost času. Na Marťana se chystám, tuto knihu bych si taky ráda přečetla, stejně tak i zmíněnou Zlodějku knih.Momentálně jsem ke konci roku přechroustala dvě knihy od Wilbura Smithe – Monzún a Na život a na smrt, z toho ta druhá mi dala dost zabrat, nevím proč. Nudná? Divná?Mezi svátky jsem vytáhla starého Kapitána Fraccase. Taková romantická oddechovka. A momentálně zůstává jedinou rozečtenou knihou, tedy v papírové podobě… na e-booku mám třetí díl Mediátorky, docela svižné počteníčko.Přeji ti i pro tento rok hodně zajímavých knižních úlovků, v jakémkoliv jazyce. A k těm objevům, které jsi zmínila, můžu doporučit Květu Legátovou – snad nejznámější, co napsala, je Želary a Jozova Hanule, ale mám od ní i rozhlasové zpracování povídek nebo her, třeba Červená naušnice, zkus.Do nového roku hodně zdraví a taky štěstí! přeje Vendy.

  16. Tolik knih… Jak to děláš? Já mám blbý zvyk, že moc často jen tak sedím u pc nebo si hodně pouštíme seriály, takže vlastně nakonec tolik nečtu :(. Počítala jsem si, že to tenhle rok bylo jen něco přes dvacet. No, tak třeba si toho tenhle rok přečtu víc.

  17. Ale notak, to přece vůbec nejsou blbé zvyky! Když tě to baví nebo uklidňuje, tak proč ne! 🙂 Já taky ráda s přítelem koukám na seriály a filmy, jen to neděláme tak často, protože zas takoví fanoušci nejsme. Ale občas se rozjedeme a od oběda do večeře se jen válíme a koukáme. 😀 Důležité je, aby těch dvacet knih stálo za to! 🙂

  18. Krásně zpracované shrnutí z tvého čtecího roku. Moc se mi líbí, že s přítelem takhle sdílíte čtenářský život. Vaše knihovnička je moc pěkná. A fotky tebe v obležení knih se mu moc povedly. Klobouk dolů, že jsi přečetla tolik knih. Taky tě obdivuji, že dokážeš číst v němčině. To bych si taky přála, ale na škole jsem němčinu nikdy nedělala, tak budu muset začít úplně sama, až se pro to jednou rozhodnu… Děkuji za spoustu doporučení. Našla jsem tu spoustu knih, ke kterým bych se ráda jednou dostala… 🙂 Měj se moc krásně a opatruj se.

  19. Děkuji za milý komentář, Veru! 🙂 Inu, sdílíme – není to takové, jaké bych si to možná vysnila, ale kdo ví, možná že takhle je to lepší. 🙂 A souhlasím, že se mu to povedlo, hlavně to byla vážně legrace, dělat projednou modelku. :)S němčinou ti držím palce, ale pokud se ti jako jazyk nelíbí nebo v ní nevidíš nějaký jiný smysl, raději se uč jiný jazyk. Já třeba sním o tom, že se někdy naučím číst v italštině. Asi jsem už vzdala možnost, že bych někdy nějaký jazyk ovládla \”jako rodilý mluvčí\”, jednoduše proto, že vždycky budu mít přízvuk a vždycky budu cizinec. 🙂 Takže jsem si řekla, že mi prostě bude stačit zvládat jazyky na takové úrovni, abych mohla číst knížky a poslouchat zprávy/koukat na filmy. 🙂 Děkuji ještě jednou a měj se krásně! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *